Z včelařského zápisníku

8. 7. 2019

Kde budeme včelařit v nejbižší době? 

26. 7. Lomeček, St. Klíčov u Mrákova, v rámci “UBU CAMP 2019” spolu s Prabanda, Tellemark a El Gato Negro.

23. 8. Zevlův mlýn, Nové Hrady, spolu s Bratři Karamazovi, The Rozladěn, Bergfried a The Plastic People of the Universe.

24. 8. Mlýn, Řepešín, v rámci “Šumavský slunovrat” spolu s narcore.cz, Paprsky inženýra Garina a Děti deště.

Včelařův rok 7: červenec

Jestliže včely už nenosí med, pak je nejvyšší doba je zakrmit, jinak se z nich stanou včely zlodějky, které vykrádají cizí úly. Před vstupem do cizího úlu ztrácí ochlupení a chovají se jinak. Jsou jakoby nervózní a nezastaví je nic před vstupem do vykrádaného úlu. Před stráží na česnu se snaží uniknou různými skulinkami a přilétají především na okraj česna. Včelí stráž je pozná podle jiného pachu, není to ale moc platné, protože vykrádané včelstvo je příliš slabé na obranu. Kradou ale také jiní vetřelci, jako třeba vosy či mravenci, ze kterých jsou včely nervózní a agresivní.

Včelaři už med vytáčejí naposledy a ihned po vytočení medu je nutné včely zakrmit. Med se ve včelstvu nenechává zejména proto, že ho včelař chce zpeněžit a také proto, že by to včely nemusely přežít. Především medovicové medy jsou složitější na rozklad a po vstřebání živin z nich zbude hodně odpadních látek, které včely ukládají do svého výkalového vaku. Výkalový vak se tak přes zimu může přeplnit a včela to nemusí přežít, protože nemá prostor na kálení. Včely v úlu udržují absolutní čistotu, a proto tam kálet nemohou.

Kdo jsou včelaři?

Včelaři jsou zcela normální a obyčejní lidé jako každý z nás. Jsou mezi nimi nezaměstnaní i podnikatelé, inženýři, doktoři, strojvedoucí, učitelé, politici, kominíci i dobrodruzi.

Chov včel léčí psychicky. Být včelařem znamená cítit se mnohem bohatší, spjatí s přírodou.

intro_1

Kde se vzali, tu se vzali…

Ďäblovi včelaři je trio, jež vzniklo v září 2013 při příležitosti původně jednorázového vystoupení. Včelaři jsou ostřílení undergroundoví harcovníci Břegg, Foüst (oba svého času v Rozladěn) a Zbjöh (Neurocabaret). U zrodu kapely stály Foüstova energie a houževnatost, jež přetavily do reality původní, ryzí sci-fi o společném hudebním projektu. Právě jeho impulsy pozitivně narušily beztíži tvůrčí letargie a vtáhly nás na pulsující a bzučící orbitu.

Své druhé vystoupení jsme nicméně odehráli až po téměř 3 a půl letech od iniciačního koncertu. Další osud tělesa totiž málem ztroskotal na neexistenci vhodné zkušebny, kterou (jak to tak v životě bývá), jsme přitom měli celou dobu doslova přímo pod nohama (sklep). Nakonec však vše dobře dopadlo a tento zčistajasna nabytý poklad naplno ukázal svůj potenciál. Kromě vlastního prostoru ke zkoušení totiž sklepu vděčíme i za fantastické foto a video vizuály.

Originální rezonanční nástrojové solitéry pochází převážně z Foüstovy dílny FOÜSTWERK a kromě unikátního zvuku tvoří též nezaměnitelnou včelařskou ikonu.

intro_2

…Ďäblovi včelaři…?!?

Jména kapel prochází často dlouhým a bolestným obdobím vývoje a to naše je toho pěkným dokladem.

Své první vystoupení jsme odehráli pod spěšně zvoleným jménem Voulez-Fous, jež odkazovalo na pradávný hit nejmenované švédské čtyřky tak esotericky rafinovaně, až to skoro nikdo nepochopil. Ve hře bylo ještě jméno Já jsem to zapomněl (otázka: “Jak se jmenuje vaše kapela?” odpověď: “Já jsem to zapomněl”… atd.)

Po letech nečinnosti ono první jméno přirozeně vyšumělo a přetrvávající bílé pódiové negližé celkem přirozeně volalo po regulerní včelařské konotaci už v samotném názvu. Ďäblovi včelaři mělo být původně jen jedním z mnoha jednorázových jmen. Další byly např. Včelaři středního věku či Včelaři chudobného kraje, ovšem nakonec zvítězila praktičnost stabilního názvu, spolu s metamorfovanou aluzí na metalistickou sémantiku, včetně přehláskové poťouchlosti.

Ovšem uvidíte-li někdy anonci na kapelu Vysokofrekvenční včelaři či dokonce Včelaři boží milosti, vaše předtucha bude nepochybně správná… ;-)

intro_3

Cože? Rezonanční lidová hudba?

Obsah toho, co hrajeme, asi nejlépe vystihuje pojem rezonanční lidová hudba. Formální prvky industriálu železných duší Foüstových nástrojových artefaktů používáme většinou až folkově plaše a jejich transmutovaný zvuk dále mísíme s prastarými lidovými hudebními tradicemi a odlesky progresivních voicebandů.
Svou váhu mají v naší hudbě rovněž prvky dada, repetitivní, neminimalistické úspornosti a vítaným hostem bývají občasné návštěvy momentální improvizace, vzácněji i šťastné náhody.

Interpretace naší tvorby – včelařskou terminologií díla (u zdařilejších věcí), popř. trubčiny (u těch méně zdařilých) se různí. Zatímco jedni řeč navršených symbolů rozklíčovávají způsobem "křídla jako touha, bzukot jako válečný pokřik a žihadlo jako freudiánský klíč k hudebnímu nevědomí”, jiní odvážně hovoří o nevyhnutelném bloudění ve slepé uličce pozdní diletance.

My osobně dáváme přednost synergické definici rezonanční lidová hudba období pozdní diletance.

© Ďäblovi včelaři 2017–19
web design Harpuna.com