Podzemní dýchánek
Přijďte na zajímavé kapely. Koho nebere muzika, mohl by zvážit tamější proslulé, ultratenké a křupavé řízky.
+ Jolly Joker & P.B.U.
+ Wessele
17:00
Hospoda na návsi
Tradiční undergroundová akce na statku u Steinerů
Hraní ve Dvorci u Strunkovic je naší srdeční záležitostí a to nejen proto, že jsme tam hráli na svatbě, ale že si tam připadáme jako doma.
+ Blue Betty Blues Band
+ Ze sklepa ven
+ Jana Štromská
+ Idiot Bastard Son
+ Walden
16:00
Statek U Steinerů
Sen noci svatojánské
U proslulých a dnes již proslavených samotářů vedle jejich chalupy u Volar hrajeme vždy rádi.
+ 200 zbraní
+ Děrsu Uzala
+ The Rozladěn
+ BBP Podzemní orchestr
+ Psychedelická Barborka
+ P.N.P. & DIno Vopálka
17:00
ve stanu U Klišíků
AKCE ZRUŠENA!!!
–––––––––––––––––
Divadelní festival mal[ešick]ých forem
Rezonanční chvění na dohled temelínských věží.
+ Loutky v říji
Stodola Malešice
20:00
Událost na FB
Kde se vzali, tu se vzali…
Ďäblovi včelaři je trio, jež vzniklo v září 2013 při příležitosti původně jednorázového vystoupení. Včelaři jsou ostřílení undergroundoví harcovníci Břegg, Foüst (oba svého času v The Rozladěn) a Zbjöh (Neurocabaret). U zrodu kapely stály Foüstova energie a houževnatost, jež přetavily do reality původní, ryzí sci-fi o společném hudebním projektu. Právě jeho impulsy pozitivně narušily beztíži tvůrčí letargie a vtáhly nás na pulsující a bzučící orbitu.
Své druhé vystoupení jsme nicméně odehráli až po téměř 3 a půl letech od iniciačního koncertu. Další osud tělesa totiž málem ztroskotal na neexistenci vhodné zkušebny, kterou (jak to tak v životě bývá), jsme přitom měli celou dobu doslova přímo pod nohama (sklep). Nakonec však vše dobře dopadlo a tento zčistajasna nabytý poklad naplno ukázal svůj potenciál. Kromě vlastního prostoru ke zkoušení totiž sklepu vděčíme i za fantastické foto a video vizuály.
Originální rezonanční nástrojové solitéry pochází převážně z Foüstovy dílny FOÜSTWERK a kromě unikátního zvuku tvoří též nezaměnitelnou včelařskou ikonu.
…Ďäblovi včelaři…?!?
Jména kapel prochází často dlouhým a bolestným obdobím vývoje a to naše je toho pěkným dokladem.
Své první vystoupení jsme odehráli pod spěšně zvoleným jménem Voulez-Fous, jež odkazovalo na pradávný hit nejmenované švédské čtyřky tak esotericky rafinovaně, až to skoro nikdo nepochopil. Ve hře bylo ještě jméno Já jsem to zapomněl (otázka: “Jak se jmenuje vaše kapela?” odpověď: “Já jsem to zapomněl”… atd.)
Po letech nečinnosti ono první jméno přirozeně vyšumělo a přetrvávající bílé pódiové negližé celkem přirozeně volalo po regulerní včelařské konotaci už v samotném názvu. Ďäblovi včelaři mělo být původně jen jedním z mnoha jednorázových jmen. Další byly např. Včelaři středního věku či Včelaři chudobného kraje, ovšem nakonec zvítězila praktičnost stabilního názvu, spolu s metamorfovanou aluzí na metalistickou sémantiku, včetně přehláskové poťouchlosti.
Ovšem uvidíte-li někdy anonci na kapelu Vysokofrekvenční včelaři či dokonce Včelaři boží milosti, vaše předtucha bude nepochybně správná… ;-)
Cože? Rezonanční lidová hudba?
Obsah toho, co hrajeme, asi nejlépe vystihuje pojem rezonanční lidová hudba. Formální prvky industriálu železných duší Foüstových nástrojových artefaktů používáme většinou až folkově plaše a jejich transmutovaný zvuk dále mísíme s prastarými lidovými hudebními tradicemi a odlesky progresivních voicebandů.
Svou váhu mají v naší hudbě rovněž prvky dada, repetitivní, neminimalistické úspornosti a vítaným hostem bývají občasné návštěvy momentální improvizace, vzácněji i šťastné náhody.
Interpretace naší tvorby – včelařskou terminologií díla (u zdařilejších věcí), popř. trubčiny (u těch méně zdařilých) se různí. Zatímco jedni řeč navršených symbolů rozklíčovávají způsobem "křídla jako touha, bzukot jako válečný pokřik a žihadlo jako freudiánský klíč k hudebnímu nevědomí”, jiní odvážně hovoří o nevyhnutelném bloudění ve slepé uličce pozdní diletance.
My osobně dáváme přednost synergické definici rezonanční lidová hudba období pozdní diletance.